Vzpomínková deka

28. listopadu 2013 v 20:45 | Hraboška |  Šití

Dlouho jsme se sestrou přemýšlely, co originálního dát dědovi k sedmdesátinám, které nedávno oslavil. A pak mě to napadlo. Vzpomněla jsem si na článek o vzpomínkové dece u Zuzky a bylo rozhodnuto, zvlášť když se pro ten nápad nadchla i sestra :-). Ušijeme dědovi deku se vzpomínkami na dvě z jeho vnuček (a pravnučku).


Společně jsme u Mráze vybraly látky, aby se deka barevně hodila do ložnice prarodičů. Ségra si pak vzala na starost sehnat látku vhodnou na potisk. Ne že by byl problém ji objednat na internetu, ale nakonec se ji po projití několika obchodů podařilo koupit v milém obchůdku u Lady. Tam jsme pak koupily i vatelín a nechaly si poradit, jaká tloušťka bude na deku nejlepší (nakonec padla volba na 120 g, aby deka nebyla moc tlustá). Trochu oříšek pak byl vybrat vhodné fotky. Chtěly jsme hlavně takové, kde bude jedna z nás (nebo obě, případně i se sestřenicemi) s dědou, jenže takových moc není, protože děda je většinou za foťákem, ne před ním. Takže společné fotky jsme doplnily těmi, kde jsme samy, ale které se aspoň vztahují ke společně prožitým událostem. Výběr pak doplnila fotka s nejmladší členkou rodiny, první pravnučkou :-)


Šití šlo překvapivě dobře, i když chyby tam samozřejmě jsou. Tu mi při přišívání žlutého "rámečku" trochu vylezl bílý okraj fotky, tu se nepovedl rovně roh, sem tam se látka trochu nakrčila při prošívání... ale termín oslavy se blížil, na předělávání čas nebyl, takže jsem drobné chyby neřešila. Však to není výrobek určený do patchworkové soutěže (tam bych se fakt nechytala, tu přesnost musím ještě dost zlepšit) nebo na výstavu, ale s láskou vyráběný dárek :-)


K vytištěným fotkám jsem nejdřív přišila čtyři pruhy jako rámeček, okraje založila dospod a celou fotku pak na deku těsně u okraje našila (dvojjehlou). Aby mi někam neutekla a nic se při šití neposunulo, přilepila jsem ji lepidlem Kores :-).


Po sešití všech tří vrstev (dobrý nápad byl si celý lem nastehovat, aby se při prošívání látky nijak nehnuly) jsem ještě deku prošila těsně okolo každé fotky a jednou po obvodu velkého žlutého rámu.


Paradoxně nejvíc jsem se netrápila při samotném šití, jako při stříhání a měření. Ona ta deka není zrovna malá (cca 140 x 200 cm), takže jsem kolem ní vlastně pořád lezla po zemi. Myslela jsem, že mě trefí, když jsem pečlivě rozprostřela na podlahu "záda", na ně položila hotový top sešpendlený a pro jistotu sestehovaný s vatelínem... a zjistila, že místo aby spodní látka všude přesahovala (abych mohla ušít lem, jak jsem okoukala tady u Ajky), tak někde přesahuje o pidi kousek, někde vůbec... Asi jsem počítala s moc velkými švovými přídavky a nakonec mi top vyšel trochu větší. Naštěstí se dal kus ustřihnout, aniž bych si zasáhla do "vzoru". A takových podobných peripetií bylo během šití víc, kolikrát jsem si říkala, co jsem si to na sebe vymyslela, ale za to dojetí v dědových očích, když deku rozbalil, to stálo :-)

A na závěr jedna fotka z "procesu výroby" - narvat to celé pod stroj byla chvilkama docela fuška :-)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ajka ajka | Web | 29. listopadu 2013 v 0:16 | Reagovat

Jsi šikulka, deka je moc krásná! Koukám že nakupujem ve stejném obchůdku ;-)
Polštářky se ti určitě povedou taky, jsou jednodušší než deka ;-) Však ty moje jsou taky jen povlaky ;-)
Ajka

2 Hraboška Hraboška | E-mail | Web | 29. listopadu 2013 v 22:06 | Reagovat

[1]: A naživo to v tom obchůdku vypadá moc hezky, ale nemůžu tam chodit moc často, to by peněženka nezvládla :-).

3 ajka ajka | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 2:19 | Reagovat

Ahojky, chtěla jsem jen dodat k těm polštářkům - dělala jsem klasický sendvič - top polštářku, vatelín, spodní látka. Jako spodní látku dávám vlizelín nebo podšívkovinu. Všechny tři vrstvy kolem dokola k sobě sestehuju, ono se to pak líp sešívá se spodní stranou polštářku.
Ajka

4 ajka ajka | Web | 30. listopadu 2013 v 2:20 | Reagovat

Hmm, zase komentář zmizel... :-?

5 Hraboška Hraboška | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 9:36 | Reagovat

[3]: Díky moc za radu, vyzkouším :-). Ty komentáře poslední dobou nějak blbnou všude...

6 handemade handemade | 1. prosince 2013 v 15:11 | Reagovat

OOO to je ale super nápad :)

7 Petra Brumlová Petra Brumlová | E-mail | 4. září 2014 v 6:56 | Reagovat

Dobrý den, děláte vzpomínkové deky i na zakázku? Prosím ozvěte se na e-mail: petra.brumlova@seznam.cz. Děkuji

8 Křižulka Křižulka | Web | 20. května 2015 v 14:23 | Reagovat

Je nádherná :-) a klobouk dolů - do strojového prošívání jsem se zatím nepustila (teď už mám kráčející patku, tak snad to půjde).

9 Hraboška Hraboška | E-mail | Web | 20. května 2015 v 16:22 | Reagovat

[8]: Mně to strojové prošívání taky právě zatím moc nejde. Osvědčilo se mi před prošívám kritická místa nastehovat (sice to zabere dost času, ale to párání taky a to navíc nesnáším :-D ). A u menších věcí se mi i výborně osvědčilo k sobě potřebné vrstvy prostě slepit (lepidlem ve spreji, ono se pak vypere), to se pak už fakt nehne. Ale u takhle velkého projektu by mě asi trefil šlak, snažit se to slepit přesně, bez varhánků... to radši to stehování :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama